1. Šachovou hru hrají dva soupeři, kteří střídavě přemísťují kameny na čtvercové desce, jež se nazývá šachovnice. Hru zahajuje hráč s bílými kameny. Hráč je na tahu poté, když jeho soupeř dokončil tah.
2. Cílem obou hráčů je "ohrozit" soupeřova krále tak, aby soupeř neměl podle Pravidel tah, jímž by v příštím tahu zamezil dobytí svého krále. Hráč, jenž dosáhne takové situace, "dal mat" soupeři a hru vyhrál. Hráč, jenž mat dostal, hru prohrál.
3. Jestliže dojde k postavení, v němž nemůže ani jeden z hráčů docílit mat, hra končí nerozhodně.
Počáteční postavení kamenů na šachovnici:
Pole umístěná svisle pod sebou tvoří osm "sloupců". Pole umístěná vodorovně vedle sebe tvoří osm "řad". Přímá linie stejnobarevných polí, která se dotýkají svými vrcholy, tvoří "úhlopříčnu".
Tahy kamenů
Žádný kámen nelze přemístit na pole obsazené kamenem stejné barvy. Kámen, který se přemísťuje na pole obsazené soupeřovým kamenem, bere tento kámen jako součást tohoto tahu. Hráč, který braní kamene provádí, musí braný kámen ihned odstranit ze šachovnice. Kámen "napadá" pole, jestliže na tomto poli může provést braní.
Tah dámy se provádí na kterékoli pole na sloupci, v řadě nebo úhlopříčnách, na kterých stojí.
Tah věží se provádí na kterékoli pole na sloupci nebo v řadě, na kterých stojí.
Tah střelcem se provádí na kterékoli pole na úhlopříčnách, na kterých stojí.
Tah jezdcem se provádí na jedno z nejbližších polí od pole, na kterém stojí, nikoliv však po sloupci, řadě nebo úhlopříčně. Jezdec přeskakuje kameny, které mu stojí v cestě.
Tah pěšcem
se provádí dopředu na nejbližší neobsazené pole na sloupci.
svým prvním tahem může pěšec postoupit i o dvě pole na stejném sloupci za předpokladu, že obě pole nejsou obsazena, nebo
pěšec bere soupeřův kámen tak, že provede tah úhlopříčně vpřed na sousední sloupec na pole, které je obsazeno soupeřovým kamenem.
Pěšec ohrožující pole, které přešel soupeřův pěšec, jenž ze základního pole postoupil jedním tahem o dvě pole, může tohoto soupeřova pěšce brát, jako by tento pěšec postoupil pouze o jedno pole. Toto braní lze provést pouze jako bezprostřední odpověď a nazývá se braním "mimochodem" ("en passant").
Když pěšec dosáhne nejvzdálenější řady od výchozího pole, musí být jako součást téhož tahu proměněn za dámu, věž, střelce nebo jezdce téže barvy. Volba hráče není omezena kameny, které byly dříve vzaty. Tato záměna se nazývá "proměnou" a působnost proměněného kamene je okamžitá.
Král se přemístí na kterékoli sousední pole, které není ohroženo žádným soupeřovým kamenem; nebo provede "rošádu".
Rošáda je tah krále a jedné z věží stejné barvy na stejné řadě, je pokládána za jednotlivý tah krále a provádí se takto: král se přemístí ze svého základního pole o dvě pole směrem k věži a věž se pak přemístí přes krále na pole, které král právě přešel.
Rošáda není přípustná, jestliže králem nebo věží již bylo taženo.
Rošádu nelze dočasně provést, jestliže pole, na kterém král stojí, které musí překročit, nebo které má obsadit, je ohroženo soupeřovým kamenem.
jestliže mezi králem a věží, s níž má být rošáda provedena, stojí jakýkoli kámen.
Král je v "šachu", jestliže je ohrožen alespoň jedním soupeřovým kamenem.
Hlášení šachu není povinné.
Hráč nesmí udělat tah, kterým vystavuje krále do šachu anebo kterým krále v šachu ponechává.
Provedení tahu
Všechny tahy se provádějí pouze jednou rukou.
Hráč, který je na tahu, smí opravit postavení jednoho nebo více kamenů na jejich polích za předpokladu, že předtím upozornil na svůj záměr (např. slovem "opravuji" nebo "j´adoube").
Dotkne-li se hráč, který je na tahu, úmyslně na šachovnici:
jednoho nebo více kamenů stejné barvy, musí provést tah prvně dotknutým kamenem nebo brát prvně dotknutý kámen, může-li tento kámen být přemístěn nebo brán;
jednoho vlastního a jednoho soupeřova kamene, musí vzít soupeřův kámen svým vlastním kamenem. Pokud to není možné, musí provést přemístění nebo braní prvního dotknutého kamene, který může být přemístěn nebo brán. V případě, že není možné určit, který kámen byl dotknut jako první, bude za něj považován hráčův kámen.
Jestliže se hráč úmyslně dotkne svého krále a pak své věže, musí provést rošádu na tuto stranu, pokud je to možné.
Jestliže se hráč úmyslně dotkne své věže a pak svého krále, nesmí v tomto tahu provést rošádu a situace se řeší podle článku 21.a.
Jestliže se hráč, který zamýšlí provést rošádu, dotkne krále nebo současně krále a věže, avšak rošáda na této straně je nepřípustná, musí hráč volit mezi rošádou na druhou stranu (je-li možná) a tahem krále. Nemá-li král žádný přípustný tah k dispozici, hráč může zvolit jakýkoli tah podle pravidel.
Není-li možné táhnout žádným z dotknutých kamenů nebo žádný z dotknutých soupeřových kamenů brát, může hráč provést jakýkoli tah podle pravidel.
Jestliže hráč při provádění tahu (nebo části tahu podle pravidel) kámen pustí, nemůže být tento kámen v tomto tahu již přemístěn na další pole. Tah je považován za ukončený (není-li v rozporu s pravidly o pohybu figur).
Skončení partie
Partii vyhrává hráč, který dal soupeřovu králi mat, nebo jehož soupeř prohlásil, že se vzdává.
Partie je nerozhodná:
pokud král hráče, který je na tahu, není v šachu a hráč nemůže provést žádný přípustný tah. Říká se, že partie skončila "patem".
na základě dohody mezi oběma hráči v průběhu hry.
Partie může být nerozhodná:
jestliže se stejná pozice může právě potřetí vyskytnout nebo se již potřetí vyskytla.
Partie může být nerozhodná, jestliže oba hráči provedli posledních 50 po sobě následujících tahů, aniž byl brán nějaký kámen nebo bylo taženo pěšcem.
|
Vytisknout