Až mě andělé zavolají k sobě
nechci mít na pohřbu šumaře
dám přednost před smutečním maršem
bluesové smutné kytaře.
Předem prosím pozůstalé lidi
nechte doma sváteční šat
v džínách si sedněte u mně
ať můžu s vámi zazpívat.
Že se obávám té neznámé pouti
chápejte – umřu poprvé
na světě nechávám svou touhu a lásku
duše má bude bez krve.
Až ze hřbitova půjdete někam pít
dejte si za mě taky skleničku
jenom své ženě chtěl bych říct
zůstaň pak se mnou chviličku
Koukám se do ulic
slzy mi lezou do očí
můj život končí ve hvězdách
lidi se dole plahočí
měl jsem rád život bláznivej
já neměl srdce z kamene
semtam si někdo vzpomene
